společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof SLS. Dlouhá léta pracuje jako záchranářka a v Bratislavě to možná bude právě ona, kdo se sanitkou za pacientem přijede dnes, ve čtvrtek, po zavolání na Operační středisko záchranné služby (155). Mimo jiné je doktorka Bulíková autorkou čerstvé knihy příběhů „Z deníku záchranářky“, ze kterých vyplývá, fakt, že život je nejlepší režisér a v záchranářském světě to platí dvojnásob.
Tento týden máme vlnu extrémních veder a dnes vydali meteorologové pro velkou část Slovenska meteorologickou výstrahu 3. stupně. Jak řeší posádka záchranky kolaps z horka?
V první řadě odsuneme postiženého do chládku, do průvanu nebo do naší klimatizované sanitky. Věřím, že klima bude fungovat, protože minulý týden nám v sanitce selhalo, a pracovat v takových podmínkách bylo nesmírně náročné. Pacienta musíme vyšetřit, zda se za kolapsem z tepla neskrývá i jiný chorobný stav – srdeční kolaps, porážka, zda se po pádu na zem nezranil. Standardně tedy zkontrolujeme tlak, puls, okysličení, změříme tělesnou teplotu, uděláme rychlé EKG, umíme rychle zmonitorovat i cukr. Většina lidí je dehydratovaná, takže kromě chládku je i rehydratujeme. Optimální je, když se i oni sami napijí vody či minerálky. Stává se, že pacient je hypoglykemický, tedy má nízký cukr, tehdy mu umíme dát do infuze glukózu. Obvykle jim už po krátké chvíli začne být lepší, jsou jako moje bazalka, když ji po službě konečně doma zaliji.
Bazalka?
Když ji dva dny v těchto vedrech nezaliju, vypadá, že je na vyhození a už nikdy se nevzpamatuje. Sešouverené, vrásčité listy. Přijdu po službě, poliji ji a ona po relativně krátké době zázračně ožije, vztyčí se, zmačkané lístky se vyrovnají.. Také mi to připomíná některé lidi, které přicházíme zachraňovat během kolapsu z tepla. Třeba je jen vydatně „zalít“. Někdy však samotná rehydratace nestačí. Přehřátí organismu vyžaduje okamžité chlazení. Potíráme tělo vlažnou vodou a ovíváme k urychlení odpařování. Pokud to nestačí, zabalíme pacienta do plachty navlhčené vlažnou vodou a chladíme i hlavu.
Záchranářka MUDr. Táňa Bulíková,…Foto: archív Táně Bulíkové
Záchranářka MUDr. Táňa Bulíková, viceprezidentka Slovenské společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof SLS.
Tolik se zdůrazňuje pitný režim, opravdu lidé iv takovém teple stále málo pijí?
Bohužel většina z nich je opravdu dehydratovaná. V závislosti na tom, zda mají v pořádku ledviny a srdce, běžně jim dáváme 250 ml roztoku do žíly, samozřejmě je třeba si i předem zjistit, zda se nejedná o dialyzovaného pacienta. Ani kardiakovi nesmíte v krátké době pustit větší objem tekutin do žíly. Osobně doporučuji, aby lidé v těchto dnech s sebou nosili čistou vodu a nemají-li rádi teplou vodu, která se jim venku zahřeje, je výborné připravit si čaj. U čaje nevadí, je-li vlažný, naopak, výborně hasí žízeň a jde-li o skutečné čajové lístky, tein v něm obsažený zároveň vzpruží. I v Asii se od žízně popíjí vlažný až mírně teplý čaj a ne ledové nápoje jako u nás.
Během horkého slunečného dne je správné mít pokrývku hlavy. Je však vhodné ponechat si kšiltovku či klobouk v rozpáleném dopravním prostředku?
Pokrývku hlavy tehdy doporučuji sundat z hlavy a použít ji jako vějíř. Během mé nedávné dovolené v Chorvatsku jsem viděla, jak ženy nakupovaly vějíře v jednom obchůdku na Istrii. Mile mě to překvapilo. S pomocí vějíře lze překlenout situaci, kdy se nehýbe vzduch, pot z obličeje se ovíváním odpařuje, čímž se tělo ochlazuje. Ovívat se samozřejmě dá čímkoli. Dokonce se prodávají i malé příruční ventilátory na baterky, nebo takové, co se zapíchnou do „powerbanky“. Užitečný může být také sprej s vodou, minerálkou či dokonce dezinfekční, po nastříkání na povrch těla se alkoholová složka rychle odpařuje a ochlazuje povrch těla. V každém případě je dobré vyhnout se nyní cestování v dopravních prostředcích bez klimatizace.
Jaké chyby dělají nejčastěji lidé během takového horkého dne?
Oblečou se do přiléhavých, málo vzdušných šatů nebo do tmavých barev a do materálů z uměliny, viskózy – zejména ti starší. Nepijí, láhev s tekutinou je třeba v takových dnech nosit stále s sebou. Pokud pijí, pak jsou to močopudné tekutiny, které je spíše dehydrují – káva, alkoholické či energetické nápoje. Nebo nápoje se spoustou cukru. Senioři vycházejí ven v poledních hodinách uprostřed tepla sálajícího z asfaltových chodníků či betonových ploch. Mnozí lidé tráví na slunci celé hodiny, protože jsou na koupališti či u jezera, nemají slunečník ani deku ve stínu, to mě opravdu překvapuje, viděla jsem to i na plážích. Důležitý indikátor dostatečné hydratace je moč, která by měla být co nejsvětlejší. Pokud