UV-index je poměrně jednoduchý parametr, se kterým se občas setkáváme při předpovědích počasí. Vyjadřuje míru působení UV-záření na lidskou kůži. Nabývá hodnot 0 až 11+ (od 8 je velmi vysoký v červených číslech). Právě v červnu a červenci dosahuje vysokých hodnot.
Klimatické změny se v posledních desetiletích podepsaly pod zvyšování intenzity UV-záření. I na Slovensku se už hodnoty UV-indexu v nejteplejším období roku pohybují až do 9,5 z 11+ stupňové číselné škály, což je více, než tomu bylo v minulosti.
Čím je náš stín kratší, tím kratší je třeba být na slunci
Lidé by se při předpovědích počasí měli více zajímat o UV-index než o různé pranostiky. Na zemský povrch ze Slunce dopadá především viditelné, infračervené a ultrafialové záření. UV-záření nevnímáme zrakem, má však značné biologické účinky na organismy. Měří se v jednotkách watt na čtvereční metr. Naměřené hodnoty by však veřejnosti moc neřekli, proto byl zaveden UV-index. Mnohé národní meteorologické služby poskytují aktuální hodnoty UV-indexu a předpovídají i jeho hodnotu příští den.
V těchto dnech dosahuje horka i UV index… Foto: SHUTTERSTOCK
V těchto dnech dosahuje vedra i UV index vysoké hodnoty.
Na Slovensku to dělá Slovenský hydrometeorologický ústav. Zde lze nalézt Předpověď UV-indexu. Z grafů je jasné, že nejvyšší, oranžové až červené hodnoty jsou logicky mezi 11–15 hodinou. Čím je UV-index vyšší, tím je riziko spálení kůže větší. Na intenzitu UV-záření a tím i hodnoty UV-indexu ovlivňuje několik faktorů: výška Slunce, nadmořská výška, rozptyl v atmosféře, oblačnost, odraz od povrchu, atmosférický ozon.
Čím je tedy během dne slunce na obloze výše, tím je UV záření silnější a UV index vyšší. Dá se to zjednodušit do vyjádření: čím je náš stín kratší, tím kratší je třeba být na slunci. Hodnota UV-indexu roste od zemských pólů směrem k rovníku. U nás má UV-index nejvyšší hodnoty v letních měsících kolem poledne.
Druhy UV-záření
Spektrum slunečního světla sestává ze záření různých vlnových délek, které mají na kůži různé účinky. Jednotlivé typy záření pronikají do kůže s různou intenzitou a do různé hloubky a poškozují ji na molekulové a buněčné úrovni. To může vést k akutním i chronickým onemocněním kůže.
UVA: Jedná se o UV záření ve spektru 320–400 nm. Poškozuje kolagenová a elastinová vlákna a způsobuje předčasné stárnutí kůže (photoageing), vznik prekanceróz (předrakovinných stavů). Dávky UVA-záření se během života sečtou, člověk si je sbírá jakoby do košíku. Říká se tomu kumulativní efekt, resp. chronické kumulativní poškození kůže.
UVB: Jedná se o UV záření ve spektru 290–320 nm. Způsobuje solární erytém, zánět neboli známé zarudnutí pokožky po opalování. To je akutní poškození kůže. Tento typ záření umožňuje tvorbu vitamínu D.
UVC: Jedná se o UV záření ve spektru 200–290 nm. Má zanedbatelné negativní účinky, filtruje jej zemská atmosféra.