Pokud Rusko výrazně sníží nebo dokonce přeruší dodávky plynu do Evropy, budou opatření navržená Evropskou komisí (EK) včetně 15 procent snížení spotřeby naprosto nezbytná, uvedl pro TASR energetický expert Karel Hirman. Navrhovaná míra úspor podle něj vychází z předpokládaného zastavení dodávek přes baltský plynovod Nord Stream 1 a zároveň i přes Ukrajinu.
„Moc bude záležet na tom, jak bude nakonec zima, jak budou mrazy a jak bude dlouhá. Klíčové bude i udržení maximálních dodávek LNG nebo potrubního plynu z Norska, Alžírska či Ázerbájdžánu, aby zde nenastaly z jakéhokoli důvodu neočekávané problémy,“ upozornil Hirman. Důležité podle analytika bude i to, zda a jak se projeví očekávaná hospodářská krize a případná recese, což by mělo velký vliv na spotřebu v průmyslu a celém sektoru byznysu. „No, a také bude důležité, jak se nakonec zachová samotný Putin,“ upozornil Hirman.
Navzdory obavám politiků a očekáváním analytiků ruský Gazprom po desetidenní plánované odstávce ve čtvrtek obnovil dodávky plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že Rusku vyhovuje současná nejistota na trhu s plynem, která zvyšuje jeho ceny. „Rozhodně nelze vyloučit, že si Kreml najde další důvody, kterými by vysvětloval, proč nemůže posílat více plynu,“ míní Kovanda. Vliv války na Ukrajině a sankcí zvýšily ceny plynu na takovou úroveň, že Gazprom splnil svůj roční finanční plán za pět měsíců. To podle Kovandy Rusku umožňuje v následujících měsících dodávky do Evropy potenciálně opět přiškrtit.
Samotné úspory a další navrhovaná opatření EK však na plynulé zásobování všech odběratelů plynem by v takovém případě podle Hirmana nemuseli stačit. „Buďme však realisté a musíme předpokládat, že alespoň po nějakou část zimy bude nutné přikročit ik regulaci dodávek pro velké průmyslové odběratele či k vyhlášení mimořádných prázdnin na školách tak, jak jsme to museli učinit v lednu 2009 nebo během tzv.. uhelných prázdnin v ČSSR v lednu – únoru 1979,“ dodal.